„V průmyslu se dnes běžně využívají roboty, které plní různě složité úlohy a nahrazují tak rutinní práci operátorů výroby. Zejména v aplikacích, kde se často mění podoba vykonávané práce, ať už např. v důsledku malých sérií dílů, či specifických požadavků, je nutné robot často přeprogramovat. K tomu je obvykle zapotřebí vyškolené obsluhy nebo profesionálních integrátorů robotů, což s sebou přináší velkou zátěž ekonomickou i časovou,“ popisuje Martin Švejda, člen skupiny ACROSS výzkumného centra NTIS FAV a současně vedoucí pětičlenného týmu vědců, kteří vyvinuli trekovací zařízení, díky němuž se robot snadno naučí potřebné úkony. Zařízení vzniklo v rámci projektu „Nová technologie pro inteligentní plánování pohybu robotů v průmyslových procesech“, podpořeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR z programu Trio.

„Naším cílem bylo, aby roboty mohli programovat sami operátoři výroby,“ vysvětluje Martin Švejda. Koncepce systému je založena na využití HW doplňku ke standardnímu pracovnímu nástroji, který za běžných okolností ovládá člověk (např. pistole pro mokré lakování). Pohyb pracovního nástroje systém nasnímá, zpracuje a robot ho pak v automatickém režimu replikuje. Kromě toho, že takový postup spoří čas a náklady, zajistí také efektivní přenos know‑how zkušeného lidského operátora do činností prováděných robotem.

„Možnost programování robotů snadným a intuitivním způsobem, který zvládne po rychlém zaškolení kdokoliv bez požadavků na speciální kvalifikaci, může významně pomoci robotizovat především malé a střední podniky,“ konstatuje Martin Švejda. „Učení robotů tím, že jim ukážeme konkrétní pohyby pracovního nástroje, zajistí přirozený přenos zkušeností operátorů výroby do automatizace technologického procesu,“ připomíná. Systém trekovacího zařízení je přitom založen na komerčně dostupném senzoru pohybu (HTC Vive Tracker), který je primárně určen pro využití virtuální reality v herním průmyslu.

Trekovací zařízení je vzhledem k jeho přesnosti možné využít pro robotizaci takových technologických procesů, jako je např. lakování, tryskání či oplachování. Systém lze v současnosti aplikovat u průmyslových robotů Stäubli, Universal Robots a Fanuc. Je přitom možné ho flexibilně přizpůsobit potřebám potenciálních zákazníků, a to jak na úrovni hardwaru, tak softwaru. Zájemcům tak odborníci z FAV nabízejí prodej licence, integraci zařízení na jiné roboty, přizpůsobení na míru pro konkrétní aplikace nebo integraci do stávající technologie.

Práci robota znázorňuje video z reálného nasazení.

Technické detaily vyvinutého systému popisuje publikace v impaktovaném časopise.

Projekt "Nová technologie pro inteligentní plánování pohybu robotů v průmyslových procesech" ev. č. FV20597 podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu z programu TRIO.